jak pro koho. Třeba pro mě skromnost smysl má. Vyrůstala jsem ve skromném prostředí a nepřijde mi, že teď prahnu po penězích. Ano, taky závidím, ale třeba talent na jazyky, flegmatickou povahu, optimismus...hmotný statky mně nijak netočí. Pro mě je chudoba výzva k pokoře a uznání, že nejsem takový nadčlověk, abych měla vždycky všechno pod kontrolou. Otázka je, jestli jsem chudá, když mám doma internet a máme co jíst. Když vím, že třeba před devadesáti léty u nás některé děti neměly ani na zimní boty a mnohdy chodily po ledu bosy...