Účinky jsou často velice individuální - tzn. každý snáší lék jinak a jinak na něj reaguje.
Osobně za sebe (úzkostné stavy) můžu říct, že když mám úzkosti jednoznačně problém zveličuju, děsně se v tom šťourám, pořád na to myslím, nejsem schopná se zabývat čímkoliv jiným, vidím to samozřejmě extrémně pesimisticky. K tomu pochopitelně fyzické problémy - stažené hrdlo, problémy s polykáním, pocit, že nemůžu pořádně dýchat, tlak na hrudi atd. - klasika.
Léky mi pomohou od fyzických obtíží, umožní mi zapojit "zdravý" rozum, vidět situaci racionálně.
V mém případě byla spouštěčem krizová životní situace a psychika už prostě není tak silná, postupem času je to lepší a lepší, ale jak píše Petra - je lepší brát nějakou dobu nebo v nějakých situacích léky, než v extrému skočit pod vlak.