Na tomto příkladu jde vidět, že u nás sexuální revoluce ještě neproběhla. Žena (nebo naopak muž) se po svatbě stávají majetkem někoho jiného, včetně jejich pohlavních orgánů. I když dnes už je to jinak než dřív, stále u mnoha lidí je svatba povinnost, pokud chce mít rodinu.

Myslím si, že to, že člověk má během stálého partnerského vztahu pocity zamilovanosti do jiného a chuť být i s někým jiným, je naprosto přirozené. A naše společnost dává této přirozenosti jen překážky. Od malička jsou děti manipulovány, že muž a žena a jejich věrné partnerství je jediný možný způsob uspořádání vztahů. Když pomineme skrytou nesnášenlivost vůči homosexuálům v části společnosti, tak i volné vztahy mezi dospělými jsou nepřijatelné. Podívejme se např., co a jak se učí děti ve škole, co je v učebnicích...

Myslím si, že nejpřirozenější pro člověka je domluvit se hned na začátku se svým partnerem, že náš vztah není výlučný a že oba partneři jsou svobodné bytosti a mají právo být i s někým jiným, když chtějí. Milovat toho druhého neznamená pocit vlastnictví a možnost zakazovat sexuální styky. Milovat podle mě znamená umožnit tomu druhému, aby dělal, co je mu příjemné a respektovat to. Chápu, že většina lidí to na základě manipulace ve výchově od malička nemá, ale pak dochází k tomu, co je dnes realita. Manželé podvádějí jeden druhého "tajně" a ten druhý se to často stejně nějak dozví a pak ho to velice raní. Kdyby byly vztahy svobodné od počátku, tak se toto neděje...