Xantipo,
no jo, ale to jsou jiný okolnosti.
Já jsem spořila naposledy ve dvanácti na akvárko s rybičkama jo a v sedmnácti na výlet na ukrajinu, od té doby jsem nepořizovala nic, na co bych spořit potřebovala, resp. se to ufinancovalo z aktuálních příjmů, které tomu odpovídaly. Prostě u nás není na co spořit, není potřeba.
Sedačku bych nebrala ani zadarmo, doma ji nemáme a nám ani návštěvám nikdy nechyběla. Plno dalších "nezbytností" (křesla, konferenční stolky, televize, mikrovlnka...) taky nemáme (a nepotřebujeme, tudíž ani nechceme), není tedy touha spořit ani si půjčovat. Čili mně tyhle "sedačkové záležitosti" nepálí, ale z úplně jiného důvodu než počítání "kolik bych Providentu přeplatila".
Nic to nemění na faktu, že prostě neuspořím.