Přidat odpověď
Ja ji teda diagnostikovanou nemam, jednou jsem byla ve stavu, kdy jsem uz premyslela, komu odvezu deti, nebot jsem nemela silu na nic a neprala jsem si nic jinyho, nez zahrabat se 3 dny pod perinu a nevylezat. doktorka mne diagnostikovala Burn out , byla jsem s detmi v lazni a potom par hodin psychoterapie, ale nic mne to nerikalo a do toho jsem zacala po materske dovolene pracovat,takze na terapie jsem nemela ani cas ani pomysleni- ted jsem psychicky vyrovnana.
Manzel je tezce depresivni,ja se dozaduju toho,aby mi v klidu a slusne rikal,co mu vadi , dale se dozaduju vzajemneho respektu, protoze ani tezka depresivita neni omluvou,aby se do me nebo deti neustale navazel a kdyz citim, ze je uz za nejakou hranici , tak mu reknu,at se zavre v loznici a bude mit klid on i my.
Jinak vseobecne pravidlo- nechavam ho v klidu, nic po nem nechci, neptam se ,jestli s nami pujde tam nebo tam (to mne trvalo dost dlouho nez jsem to pochopila- predtim jsem se snazila ho nutit do nejakych aktivit ,protoze jsem myslela, ze kdyz bude vic zabavenej bude na tom psychicky lip, ale opak byl pravdou :-(
Předchozí