a jak tak o tom přemýšlím, napadá mě:
zakotvit, dát co nejvíc pevných bodů, zázemí, vědomí vlastní identity…
V dnešní době už to zkusí kdekdo, jde o to, aby tomu nechtěl propadnout. A to je v osobnosti. Když si s tím dítětem bude táta občas v dětství hrát, bude to mít větší smysl, než když ho máma bude vyslýchat, šacovat kapsy a pouštět dokola Memento.
A zrovna na mě padla pochybnost, jestli to vůbec zvládáme. Poslední rok teda taky nic moc