Přidat odpověď
No uvaž taky ten fakt, že dřív nebyla odpovídající péče pro lidi s jakýmkoli psycho-problémem, to jednak, a jednak, že psychický problém byl společensky strašně stigmatizující okolnost. Neexistovalo aby se k tomu člověk jen tak přiznal, jako dnes řekne "mám schizofrenii/trpím maniodepresivními stavy, ambulantně docházím na psychnu, léky mi to dobře kompenzují, takže OK". Toto přiznat bylo před pár lety ještě nemyslitelné. (protože kdo šel k psychiatrovi, byl BLÁZEN)
Takže toto je jeden faktor.
Možná těch psychických problémů bylo fakt míň, ale určitě se o těch, co byly, nemluvilo, takže jich bylo míň i "opticky".
Předchozí