Mám také příklad z rodiny - můj děda, celoživotní kuřák, se posledních několik let života téměř permanentně dusil (přestože nakonec doslova na prahu smrti kouřit přestal), něco příšerného, nikomu bych to nepřála zažít - babička k nám chodila plakat, jak se bojí, až se jednoho dne skutečně udusí, že to bude hrozná smrt - děs! I já jako dítě jsem z toho bývala pořádně vyplašená. Ale přesto souhlasím s Monty, že vliv má spousta faktorů a kouření samotné smrtelné být nemusí.