To je zajímavé téma... Donutilo mě to popřemýšlet nad naším kulíškem. Je mu 2 a čtvrt (mluvil fakt hodně brzy i ve větách) a posledních pár týdnů mě doslova rozčiluje tím, jak na každého kolem sebe (starší děti - na mladší jen výjimečně, dospěláci, zvířátka apod.) pořád něco vykřikuje, něčím se chlubí/vytahuje... Jako např. ve procházce na kolem jdoucího klučíka: Podívej se chlapečku, já mám modrou motorku. V obchodě na pána: Pane, neber to tam. Jindy jen tak pokřikuje své jméno a kdy se narodil a nebo, že má velikánskýho pinďu (to fakt nevím, kde to vzal, neb jsme mu nic takového neříkali)... Ale běda, jak na něj někdo promluví, to se bojí/stydí a ve většině případů ani nepípne...