Terezo, to mi silně připomíná našeho mladšího. Kluci jsou od sebe jeden rok a hodně jim prospívá, že jsou teď každý na jiný škole! Pro dvojčata, nebo pro jedno z nich, ta nutnost společného žití může být ještě víc frustrující, každý je srovnává - známí, děti, učitelé. Teď když se před starším (gympl) zmíním - víceméně z legrace, že by brácha teoreticky mohl taky zkusit přijímačky na stejnou školu, tak se brání zuby nechty a bráchu tam nechce. Naprosto ho chápu, stejně jako vím, že mladšímu by nedělalo dobře, kdyby byl v něčem méně úspěšný než brácha a nedejbože někdo to řekl nahlas, toho už si užil dost na základce. Takže tvého syna naprosto chápu, potřebuje získat vlastní identitu, má to těžké.