Val,
ale ten pocit svobody já právě mám.
Konečně mám tak velké děti,že jím nemusím stát pořád za zadkem a tak konečně začínám mít čas i na sebe. Nemusím chodit do práce a tak si můžu klidně dopoledne zajít posedět u nás k rybníku,na angličtinu,na golf,na kosmetiku atd. Pravda někdy mám tolik práce se zařizováním pro svou rodinku,že na to čas nemám a svoje věci odsunuji na konec řady,ale pomalu a jistě se probojovávám na první pozice.
A co se aut týče mám ráda velké ,bezpečné káry,které jsou úměrně k tomu i drahé,ale svezu se i svým obyčejným fordíkem. Spíš bych řekla,že je důležitější s kým jedu než čím jedu. Jednu drahou káru máme doma taky a já jí s přehledem nechám manželovi i když on mě pořád nutí,abych s tím začala jezdit. Vzhledem k tomu,že naše první auto stálo 3000,-kč a spravovali jsme si ho s pomocí rodiny sami netrpím tím,že musím mít to nejlepší auto. Jo líbí se mi a kdybych ho měla mohla bych se z něj vesele pitvořit,ale když ho nemám srdce mi to nerve.