Přidat odpověď
Masrchro, mám kamarádku, která je na tom obdobně jako ty, jenom s tím rozdílem, že ještě nemá děti.
Je jí 32 let a má partnera, kterému je 45, je rozvedený a má 2 už dospělé děti z předchozího manželství. Oni si strašně rozumnějí, mají spoustu společných zájmů, hodně si užívají, hodně cestují, oba jsou milovníci motorek,..
Jsou spolu už 5 let a ona asi před rokem začala uvažovat o dítěti no a partner se na to moc netvářil. Nejdřív řekl rezolutní ne a pak, když mu došlo, že by jí tím mohl ztratit, tak souhlasil, ale s podmínkami :" Já Tě samozřejmě podpořím, finančně zabezpečím, dítě budu mít rád,ale nehodlám se vzdát svých aktivit, já už jsem si užil utírání dětských prdelek a věčného omezování kvůli malým dětem dost a už to nechci znova absolvovat." Kamarádka byla nejdřív nadšená a říkala, že až se mimčo narodí, tak on se změní,..atd., ale teď
už se jí to tak nějak rozleželo v hlavě a má strach, že pokud svůj postoj nezmění byla by na dítě byla v podstatě sama, že zatímco on by si dál užíval, pro ní by všechno společné aktivity skončily, už by spolu nesdíleli čas a nakonec by to stejně nejspíš skončilo rozchodem. No, zatím žádné řešení nenašla, ale je s toho docela nešťastná a už se to začíná projevovat i na jejich vztahu.
Předchozí