Přidat odpověď
Holky tak to teda koukám, že je nás víc, co se bojí..i když já jsem asi extrém.
Já jsem bez problémů ještě minulý rok řídila,takže ještě hodně dlouho po tom co jsem viděla tu nehodu,pak nastal ten zlom.
U psychiatra jsem byla taky,ty antidepresiva jsem brala a nemělo to efekt.Ted už bych je stejně nebrala, snažíme se o miminko.ten neurol nepatrně pomáhal,spíš to na mě dolehlo až několik hodin po dojezdu a vždycky jsem pak usnula.
Opravdu asi zkusím nějakou intenzivní terapii, protože tohle se fakt už nedá.
Já si myslím, že ta hrůza neni z toho, že bych se bála vyloženě o svůj život...protože několikrát jsem skákala tandem z 3000m, každý víkend chodíme se známým tady na letiště lítat v ultralightu..to mi nevadí.Spíš mam asi strach, že bych umřela v autě nebo už nevim odkud to pramení:(
Předchozí