Dobrý den,
mám 6 letou dceru,která má Aspergerův syndrom.Dcera je velmi šikovná,každým dnem se lepší...začíná číst (v září jde do školy).Je velmi emotivní,mazlivá,má ráda lidi...děti..A velmi často mi říká "Maminko,já tě mám moc ráda"..čeho se mnozí rodiče s autismem nedočkají.
Jedna věc,co mě trápí ,je velká citová závislost dcery na mě.Nevím,kdy se to zlomilo.S dcerou mi pomáhá i babička,která ji hlídá,abych si oddechla..rovněž mého manžela má velmi ráda..tím chci říct,že sice já se o ni starám nejvíc,ale zároveň i ostatní.Dcera jde se mnou snad i na záchod,když si na 10 minut odskočím ze zahrady a je tam s ní babička,po 10-minutách po mě usedavě pláče.Když mám nějaké vyřizování,sice pochopí,že můsím na pár hodin pryč,ale během té doby se na mě 5-krát ptá a po 2 hodinách už začne velmi plakat a musím ji volat alespoň mobilem,aby se uklidnila.Vůbec nechce,aby ji hlídal někdo jiný bez mé přítomnosti...aby se ji věnoval ano,ale musím u toho být i já.Když odejdu do jiné místnosti,hned mě hledá...všude za mnou chodí.
V minulosti nebyl žádný problém,dcera byla i 4-5 hod. na zahradě s babičkou bez mé přítomnosti.Dovedete si představit,jak je to pro mě vyčerpávající,být s dcerou 24 hodin denně a nemůžu nikde jít s klidem,vždy jsem ve stresu..jak zas bude po mě plakat.
Dcera bude mít za 3 měsíce 7 let a tato situace trvá asi 2 měsíce.V jedné knize jsem se dočetla,že člověk s autismem si vybere vždy jednoho člověka,na kterého se až chorobně upne.
Dceři se věnuji hrozně ráda,hrozně moc s ní mluvím,hodně čteme ...vše ji vysvětluji ..a vyplatilo se to - lepší se nádherně.Ale bojím se,jak dlouho to ještě vydržím,jsem psychicky vyčerpaná.A nejvíc se bojím toho,že až mi skončí prodloužená mateřská..musím si najít práci a vůbec netuším,jak to bude.Dcera když zjistí,že nejsem doma až příjde ze školy..bude zle.Chci podotknout,že nám vzali 1.stupeň na péči .Napište mi prosím své zkušenosti se závislostí,já teda doufám,že je to jen přechodné období a zlepší se to.Všem přeji krásný den a hodně štěstí..