Já mám syna VFA hraniční AS. Je na mě i na mou mámu hodně fixovaný. Od mala se mazlí, má o nás velký strach. Loni mě píchla včela a během chvíle mi natekla ohromně noha, hrůzou, že se mi něco stane dostal šok.. Podotýkám, že já bych před ním nehlesla bolestí ani kdyby mi noha upadla..
K otázce jestli nás má rád... to nevím..ptá se nás pořád dokola - myslíš, že vás mám rád???
V tomhle směru myslím, že i dcera to má naučené..stejně jako šibalství. Jestli vyrůstá v milující rodině, kde se mazlíte, o tom, že se máte rádi mluvíte okouká to. Není to z mé hlavy, ale z hlavy dospělého AS, který mi to sám vysvětloval. Prostě u šikovných AS to sami děti "naučíme"

A neboj, třeba ta extrémní fixace za čas odezní..měli jsme spoustu hrůz a po čase odejdou..bohužel, jak je to u autismu běžné, přijdou další...