Ahoj Káčo,
máte opravdu roztomilého klučinu.
Mám taky takového,ale už tříletého.
S tím spaním, bych to viděla tak,
že tě prostě potřebuje vidět i cítit vedle sebe. U nás to bylo také tak. V postýlce 1m podélně od naší postele spal do dvou let( dokud zcela jistě neprospal celou noc).
Teprve poté jsme zakoupili zdravotní madraci klas.(200x100cm) na které spí. A spolu s hračkami ho odstěhovali do pokojíčku.Z postele by určitě spadl při jeho
nočních přesunech.
Během příštho roku koupíme už jen
postel bez madrace.
S tím vlastním pokojíčkem bych počkala do doby než to dokáže, alespoň částečně pochopit. Myslím, že pro tak malé dítě to musí být docela stres probouzet se několikrát uprostřed noci osamotě.
A myslím si, že se bude probouzet pořád dokud nebude mít zase důvěru, že až otevře oči,tak tam budeš.
Jinak je to bezvadný počíst si taky o těhotenství někoho jiného.
V době kdy jsi porodila Adámka jsme zkoušeli druhé miminko a tak jsem se vlastně zcela náhodně dostala k tvému příběhu. Taky nám to nevyšlo jako u prvního těhotenství napoprvé, ale teď už jsem v 8 týdnu.
Mějte se s Adámkem fajn.