Dceři je taky 5, v lednu dostala novou krásnou postel, dřevěná s 2 čely a u zdi ještě taky čelo na kterém jsou měkké polštáře, pod postelí 2 velikánské šuplíky kde má všechny svoje plyšáčky...... přesto se v ní bála - u zdi jak jsou ty polštáře tak nedosahují až k matraci a byl tam jakoby volný "nebezpečný" prostor (asi 10cm na výšku po délce postele), tak asi 3 noci chodila ubrečená k nám že se v té posteli bojí. Nakonec pomohlo že jsme jí tam dali srolovanou larisu aby se to jako "ucpalo" - asi měla pocit že na ni něco může vylézt či co.
Jinak v pokoji se sourozencem spí, a to už od synových ca 9 měsíců (to byl ve šprušlové postýlce, vylézat nemohl), ca od roka a půl má tu dětskou "třičtvrtěpostel" tudíž vylézat může libovolně. Chvíli to trvalo než si zvykli usínat spolu, ale mladšímu to vyhovuje rozhodně, a starší je zase v pozici "větší a chytřejší" tak jí to taky dělá dobře.