Hrozně jsem toužila po šperkovnici. Viděla jsem jí ve zlatnictví. Taková docela obyčejná krabička se "šuplíčky". Sice nemám moc šperků, ale to, co mám, se mi po různu někde válí. Tchýně že mi jí koupí k vánocům. Ač má celkem dobrý vkus (nebo měla), tak koupila naprostou příšernost. Navíc kdo ví kde. Byla vínová, na nožičkách, se zrcátkem (které se klinkalo na všechny strany) a hrála šílenou melodii. Navíc na těch šuplíčkách byly takové malinkaté úchytky a jedna z nich mi při prvním pokusu o otevření zůstala v ruce. Vůbec nebyla nijak přidělaná. A další šuplík šel otevřít jen násilím. Dodnes leží ve sklepě. Zrovna nedávno jsem si říkala, že jí vyhodím.
Ale spoustu nepraktických dárků jsem od ní dostala. Třeba mi tu dodnes leží kulma na vlasy, jednou použitá. Je moc krásná, má spoustu nástavců. Jen nevím, co bych si na ní kulmovala. Mám vlasy pod kolena. Jen při představě, že si pět hodin kulmuju vlasy a oni se na druhé straně tou délkou zase sami natahují..... Krásný dárek, ale pro mě naprostá zbytečnost.