Nasuado, mám z fňukání stejný dojem. U nás nepomáhá nic. Ale zlepšuje se to. Prostě ji upozorním, že fňuká, pojmenuju ten pocit, co chce asi fňukáním dát najevo (nebo se jí na něj zeptám) a pak reaguju na věcnou stránku. Občas přijde bez fňukání a svoje pocity sdělí normálně. Kolik dospělých to ale umí, že ovládne svoje pocity a řeší jen podstatu věci? Já když se poslouchám, tak se nedivím, že to dítě je chudák tak emotivní.