Ahoj Henri,
s velkým zaujetím jsem si přečetla tvoji úvahu o tom,jak se může "z lásky vyvinout neláska" (lhostejnost či ignorance-nazvěme to,jak kdo chce nebo cítí),jak z toho krásného vztahu (tak jak ho chápu já)může vzniknout prázdné nic...
Určitě souhlasím s tvým postřehem,že základem je ztráta iluzí z očekávání.Ale ta se dostaví v každém vztahu,troufnu si říct...,záleží na tom,jak moc reálná naše očekávání byla,jak jsme ve vztazích zkušení či nezkušení,jak moc růžové nám zamilovanost (a hlavně ta fascinace) nasadila brýle - nebo spíš jak nás zaslepila ;o),jaké jsou naše hodnotové žebříčky a uvědomělost toho,co vlastně od života chceme.
A právě hodně toho,co by se "mohlo ve vztahu díky výše uvedenému zkazit", může v pozitivním slova smyslu ovlivnit komunikace.
Je dobré si uvědomit - ano,toto jsem si takhle nepředstavoval/a, to jsem-nejsem schopen/schopna akceptovat,atd. a taky o tom minimálně informovat patrnera,pokud mi na vztahu s ním záleží (a komu by na milovaném člověku nezáleželo,že?).(Tím dávám problému šanci ho překonat.)Protože pouze v tomto případě lze s tímto problémem něco dělat.Čekat,že se "něco" jako zázrakem stane(i když si to budeme hrozně moc a moc přát) a on bude zase ten princ/princezna z pohádky,že všechno zase bude jako dřív,je největší omyl.Čekání "v koutě" v tomto případě "najdou tě" neznamená.
Pokud se už dostaneme do stadia "absolutní nechuti komunikace s patnerem" nebo pocitem,že už žijeme každý "za sebe" a nemáme si vlastně co říci,tak je to už hodně nebezpečné,co se týká "perspektivnosti vztahu",ale pořád lze ještě něco dělat,zvláště, pokud si uvědomujeme,že pro nás ten partner ještě něco (alespoň malého) znamená,pokud si dovedeme vybavit pár hezkých chvil z minulosti, které nás činily šťastnými.
Podle mne jde o to,vycítit,že něco ve vztahu skřípe,jak by asi nemělo (nějaká "13.komnata",dlouhou dobu trvající problém apod..),promluvit si zavčas o tomto problému a nenechat to na dobu,kdy už nás problém od sebe hodně oddálí tak,že nedokážeme začít rozhovor.Nedopustit,aby nás nějaká bolístka dlouho trápila a tísnila,nenechat klíčit nejistotu,nezájem,"ponorku".
Když to tak vezmu kolem a kolem - vztahy mezi lidmi jsou vlastně vždycky o komunikaci,ne?