Zaujal mě tenhle článek. Můj vztah asi před pěti lety skoro dojel na přehnanou komunikaci. My jsme totiž dvě ženské a jsme spolu desátý rok. A všechno to, co se obvykle párům v oblasti komunikace doporučuje, jsme dovedly do takové dokonalosti, že jsme už pomalu nedělaly nic jiného, než že jsme ŘEŠILY, PROBÍRALY, DISKUTOVALY. A problémy jakoby bobtnaly a najednou ubývalo toho "jentak povídání." Když jsme potom poprosily o pomoc u odborníků, bylo nám doporučeno: zkuste chvilku tolik nemluvit a hlavně ne o problémech...
Nějak jsme se z té krize vyhrabaly, ale stejně si dneska uvědomujeme, že někdy probíráme, řešíme až moc. Když si někdo stěžuje, že si s partnerem nepopovídá - neumím si to představit. Ale druhý extrém - taky nic moc. Snad už s tím umíme pracovat, ale stejně si myslím, že až bude Kryštof v pubertě, mávne nad námi rukou - nojo, ty dvě zas něco probíraj!!!