Také si pamatuju, jak se o mě starala babičky, resp. obě. Neříkám pořád, ale prostě pomáhaly, když mamka potřebovala. Když přišla nemoc bylo to naprosto normální. Občas si máma vzala paragraf, občas vypomohly babičky. Nikdy to nikomu nepřipadalo divné.
Moje tchýně říká, že jí nikdo nepomáhal. Můj manžel tvrdí, že ho hlídala babička (bydlela v domě na dvorku) a na víkendy jezdili k druhé babičce a to prý dost často. Má tchýně tedy krátkou paměť????
Jinak její rodiče ještě žijí a když k nim přijedeme, tak babička s láskou vzpomíná, jak mého muže jeho bratra a i děti od druhé dcery KAŽDÝ víkend hlídala.
Někdo tedy lže.
Jinak já mamku už nemám a velmi toho lituju, byla by to skvělá babička. Neříkám, že tchýně nepomůže, ale říkám jí jen v případě, když už nemám komu jinému říct. Vždycky kolem toho dělá takový jako "fóry" (blbě se to vysvětluje). A mě je z toho trapně.