Přesně, mám to podobně. Vidím toho kolem sebe spoustu a narušuje to mojí důvěru ve věrnost. Asi jsem to blbě vyjádřila, ale zkrátka nutí mě to přemýšlet "jsme fakt já a můj muž divní, když jsme pevně rozhodnuti si být věrni navždy???", občas si i říkám "zvládneme to, když to evidentně nikdo jiný nezvládá?" Já sama o sobě nepochybuji ani o sobě ani o svém muži, ale někdy mě napadne - je to tak správně, a nebo jsem jen blbá a naivní??
Na druhou stranu, podle reakcí tady v diskusi to vypadá, že nejsem jediná , tak to je super, třeba je holt jen ta nevěra víc vidět, než věrnost...