(Pokr. omlouvám se ostatním, že mi to tak trvá)

Pokud je někdo věřící a bere vážně citát, který jsem zde uvedl, pak se dobrovolně zřekne toho, k čemu ho srdce táhne (stejně jako kleptoman se zřekne touhy krást, protože věří, že Bůh řekl "nepokradeš"). Věřící navíc ještě doufá, že Bůh má moc jej té touhy zbavit (i když to Bůh nikomu nezaručuje). Znám např. lidi, kteří se zbavili kouření díky silné vůli, i lidi, kteří se jej zbavili - podle svých slov - díky Bohu, který je ze dne na den zázračně zbavil chuti na cigaretu. A znám křestany, kteří chtějí přestat kouřit, modlí se za to - a stejně s tím musí pořád bojovat - cchvílemi úspěšně, ale v celku neúspěšně. Podobně to může být i s homosexualitou. Proč Bůh npomůže všem, pokud si přeje, aby si nehuntovali zdraví kouřením, nebo pokud si přeje, aby žili šťastně heterosexuálě? Nevím. Možná proto, že chce, aby zápasili a tím zápasem získali (oni, nebo někdo jiný) něco, oč by jinak přišli.

Co třeba - jen takový nápad - že Bůh chce, aby byli lidé, kteří tento zápas považují za důležitý (třeba proto, že se jím tolik lidí trápí a tolik lidí jím i trpí) a začali víc zkoumat, co vlastně svým slovem chtěl říct...