Mám za sebou již několik let psychoterapie, před několika lety léčbu Sulpirolem a Tritticem, bohužel zatím u doktorů (píšu schválně mn.č., protože jsem si opravdu nechala říct názor z více stran), kde jsem byla, mi shodně řekli, že to mám na celý život, oba rodiče mají psychické problémy, v "prarodičové generaci" u obou rodičů se našly i sebevraždy...nebudu zabíhat do podrobností, musím jen na rovinu říct, že dokud jsem nezačala brát léky, tak žádná psychoterapie nějak extra nezabrala, spíš jsem si díky ní uvědomila, co je v životě důležité, bohužel i to, jak nemocní jsou moji rodiče, kdy jsem po otevřeném rozhovoru s nimi dostala i vynadáno, že se léčím a že oni nikdy nic takového nepotřebovali....
Jinak zároveň musím otevřeně přiznat, že mi sex nějak extra nebaví, to už musí být, když jsme se pokoušeli o dítě, tak jsem aspoň cítila spokojenost, že bude nový život, budeme mít miminko....a to teď už také není