Zato představa, že nenápadné takto poškozené dítě se pochlapí na základě informace z učebnice je erudovaná až jde mráz po zádech.
Jde o institucionální alibismus, odklon od skutečného vcítění a vnímání lidí kolem sebe na základě normy. Nakonec všichni si můžou říct, udělali jsme maximum, seznámili jsme děti s tím, že mají nezadatelné právo na své tělo.

Nepřinese to žádné v teoretické rovině očekávané výsledky, tam kde je učitelka schopna sexuálně děti vychovávat, tak si przněného dítěte všimne i bez dotace hodiny sexuální výchovy.
je to politikum nahrávající době v níž kdo nešuká není Čech.

A je to nezábavná diskuse, bohužel.