Přidat odpověď
Ve zkouškovém jsem jela na zkoušku a noc před tím jsem strávila učením. Ráno jsem se v polovědomí dobelhala na autobusové nádraží a nebyla jsem schopná dát dohromady srozumitelnou větu. Paní v bufetu, od které jsem chtěla ka-ka-kafe, vypadala, že mi rozumí a říká mi: Nic si z toho nedělejte, hlavně, že už je PÁTEK. Pokývala jsem hlavou, přiblbe jsem se usmála a doklopýtala pár kroků k autobusu. Spořádaně jsem stála na schůdcích a řidiči říkám: Pátek. On: Prosím? Bohužel mi přišlo logické zopakovat jediné slovo, které jsem zrovna měla v hlavě, takže říkám znovu: No...pátek. On: Aha. Chvíle ticha, ve kterém ode mně evidentně cosi čekal, ale nebyla jsem schopná určit, co... On: Nechcete mi říct, kam že to jedete? Já: Aha... Já...Jo...Jo...Brno
Předchozí