S mojí ženou jsme se na dnešní dobu vzali velmi mladí, bylo nám 22 a 23. Nyní jsme spolu 10,5 roku. Před ní jsem měl velmi málo sexuálních zkušeností, měl jsem přítelkyně se kterými jsem nesouložil. Moje manželka je má první sexuální partnerka. Je úžasná, daří se jí v práci, dala mi krásné děti, stará se o domácnost. Od začátku ji moc miluji, nicméně neupíral jsem si psaní s kamarádkami, které pro mě znamenalo určitou nezávislost na manželském vztahu. Asi to byla nezralost. Kamarádek bylo za dobu našeho manželství asi 5, s žádnou jsem neměl poměr, nechtěl jsem ho, psaní mi stačilo. Pocházeli buď z mého předchozího působení v jedné organizaci nebo z vysoké školy. Psaní bylo spíš pubertálního rázu "jak se máš?", "co děláš?", občas se objevila sexuální narážka. Moje žena ale byla vždy nejdůležitější osoba na světě.
Postupně se nám narodily tři děti, poslední v roce 2009. Sex mě zajímal a vadilo mě, že jsem měl málo partnerek a tak mě někdy napadalo, že bych si doplnil sexuální zkušenosti - pouze fyzicky! Asi před 3 lety se mi v práci začalo dařit, stoupalo mi sebevědomí, a na jedné akci s kamarády jsem potkal holku, která se chovala vstřícně až vyzývavě. Vyměnili jsme si e-maily a já ji začal psát. To byl přesně můj styl. Místo, abych se na ni vykašlal, když jsem měl doma milovanou ženu, nebo abych se jí rovnou zeptal: "Vyspíš se se mnou?", jsem začal e-mailem rozvíjet jakýsi "pavztah" s myšlenkou, že jednou se ten jednorázový sex podaří. Plně mi nedocházelo s čím si zahrávám. Až později mi došlo, že ta dotyčná si jen momentálně zvedala sebevědomí po jednom neúspěšném vztahu. Asi po půl roce jsem jí z hospody vezl k ní domů a v tom autě mi (ona!) dala pusu. Nějak jsem se jí nedotkl, jen jsem se jí zeptal, jestli by se mnou někam zajela. Odmítla. Já jí pak ještě nějakou dobu psal, už zase jen jako kamarád, ale tu pusu jsem vnímal jako svůj velký problém. Bohužel v té době byla moje žena na rizikovém těhotenství a pak s naším druhým synem (miminkem) doma a to je veliký problém v celé naší krizi. Snažil jsem se jí s mimískem pomáhat, ale do hospod mě pouštěla bez problémů. Pak mi v telefonu objevila telefonát, kdy jsem se domlouval s onou slečnou na setkání s partou v hospodě a řekla mi, ať zůstanu s ní doma, nebo ať za ní táhnu. Zůstal jsem, nějakou dobu jsem si s ní nepsal, ale pak se to e-mailování obnovilo a sporadicky pokračovalo až do doby, než jsem se mé ženě přiznal k té puse. K odhalení došlo tak, že jsem si zase psal s jednou slečnou sms, moje žena ji našla a napadla mě, že "zase jedna, která Tě nechce". To mi zvedlo "mandle" a argumentoval jsem tou pusou, načež se rozjelo velké vyšetřování, navštěvování mých kamarádů, získávání fotek z hospod, komunikace přes icq, kontrola mého univerzitního e-mailu, dlouhé noční hovory. Zatloukal jsem, vytáčel se, ale pak Přiznal že do té slečny s tou pusou jsem byl krátký čas zakoukaný a že jsem s ní chtěl mít sex, dokonce, že mě napadlo, že bych ji měl jako milenku (nevím už proč, byl to jen mžik v hlavě).
Od té doby (víc jak půl roku) prochází náš vztah vleklou krizí. Já jsem hned v lednu s kamarádkami definitivně seknul a jsem moc rád, cítím se svobodnější. Bohužel moje žena se ode mě v červnu odloučila, přestala se mnou spát, nemohu se jí fyzicky dotknout. Občas mi sice naznačí, že po nějaké době by mi mohla odpustit, ale nyní ne. Jinak nám manželství funguje dobře, chodím do práce, věnuji se dětem, dokážeme se domluvit, chystáme se na společnou dovolenou, ale naše životy fungují jaksi paralelně vedle sebe. Je mi vyčítáno, že jsem dlouhou dobu toužil po tom se s někým jiným vyspat, že jsem udržoval e-mailovou komunikaci s kamarádkami ve které jsem se svěřoval... Přirozeně se o té situaci často bavíme, nedávno mi žena řekla, ať to už konečně pochopím, že je konec. Že budeme předstírat kvůli dětem rodinný život a až vyletí z hnízda, tak se rozvedeme. Během dvou měsíců jsme měli 3x sex, ale říká mi, že to vnímá jako chybu.
Vím, že jsem to hodně pokazil, že jsem měl občas vedle našeho hezkého vztahu kamarádky, chtěl jsem sex s někým jiným a místo nalezení řešení s manželkou jsem se to snažil vyřešit potajmu ale pro mě to byl vždycky jen nevýznamný doplněk vedle našeho manželství. Moc manželku miluju a chtěl bych to zachránit. Chodíme za manželskou poradkyní, žena jí ale moc neposlouchá, je to samozřejmě na ní, ale ona se teď chce mstít, dokonce mi řekla, že si to užívá. Snažím se s ní nehádat, jezdím z práce dřív, beru si děti, plánuji společné akce, hladím ji, možná se až vtírám, ale cítím, jak se mi čím dál víc vzdaluje. Vím, jsem bídák, život mě nakopnul a donutil dozrát, můžu podle vás ještě něco dělat?