Fuj, úplně se mi to vybavilo, mám úplně stejnou zkušenost: jestli tě trošku povzbudí, teď jsou miminu dva a už nějakou dobu je to v pohodě, vyspím se, mám čas i pro sebe atd...magicky jsou první narozeniny! Pak už to bude dobrý...
A kojíš ještě? Já jsem se chytala i samostatných nákupů, třeba hodinu o víkendu, prostě být na chvíli bez dětí - a každý den tabulku čokolády a půl litru červenýho - úžasná dieta kila shazuje ještě teď no ale děti přežily a já taky, i když jsem si každej večer říkala, jestli si neskočím a odměřovala minuty do manželova příchodu...pak se přidaly občasné večerní dýchánky s kamarádkami a teď už chodím i cvičit (to mi teda v tomhle období taky dost pomáhalo, někde jsem se zavřela a nechtěla jsem o nich půl hodiny vědět a jen jsem makala...) Vydrž, brzo bude líp!!