Půjdu teď do práce po 3 letech a jednom dítěti a pocity mám úplně stejné. A to jsem při mateřské dostudovala a posléze i trošku pracovala, chodím cvičit, 1x týdně na babinec, občas na kafe (ve všech těch případech je se synem manžel), občas dokonce zůstane syn přes noc u babičky a my s manželem opravdu vyrazíme spolu někam za zábavou. A stejně už cítím, že je na tu práci tak akorát čas, už prostě nechci 12 hodin denně řešit, co kde upadlo, co mu nejde, co udělal, neudělal, nudle, kakat atd. Nepřipadá mi to divný, miluju ho, ale můj život prostě nesestává jenom z dítěte.