Neboj, 19 měsíců od sebe už je dost, všechno se ještě hodně změní než se mimi narodí. Záleží na povahách dětí. My máme jednoho hyperaktivního, takže je to záhul, ale je jak někdo říkal ze začátku, ale pořád, jenže s ním by byl záhul při jakémkoliv věkovém rozdílu sourozence.
Měla jsem dvojkočárek, koupili jsme do pokojíčku staršímu velkou postýlku se zábranou, aby jsme nemuseli kupovat právě další postýlku. My jsme teda měli postýlky dvě - jednu v ložnici a jednu v obýváku - bylo to tak nejlepší, že byl malej před větším líp chráněný. Ale v ní trávil čas jenom zezačátku, pak byl na dece na zemi, snažili jsme se dát stranou, aby na něj starší nenaběhl. Máme menší byt. A dvojkočárek je dobrá věc, jezdili jsme stále, než starší nechtěl chodit a měla jsem druhé mimi v zimě. Užívali jsme rok a kousek. Jenže pak jsme přestali kvůli tomu, že už mladší nechtěl normálně sedět a vykláněl se z kočárku a to bylo hodně nebezpečné, neustále visel hlavou dolů. Pak jsme chvíli jezdili s běžným kočárkem a se skejtem. Jestli můžu radit, tak jednokočárek kup určitě s otočnými koli, takový který můžeš ovládat jednou rukou, protože později budeš chodit s jedním za ruku.
Taky jsem se první rok věnovala více asi staršímu, vynutil si pozornost chtě nechtě, neuměl si sám hrát, pak to bylo najednou skok a začali si kluci brzo hrát spolu. A teď se mi bohužel perou.

Ještě napíšu, že já a můj brácha jsme od sebe neuvěřitelných 11 měsíců, oba s porodní váhou 4,2kg, nevím jak to moje mamka zvládla, ale jsme naživu všichni. A to tenkrát byli zcela jiné podmínky. Neměli jsme doma zavedený vodovod a máma chodila s prádlem k nedaleké řece ... Tak se neboj. Lepší dříve než-li později.