Tak jsem dnes s paní mluvila. Kočku pustila dovnitř, protože prý smutně koukala a mňoukala. Nezamkla, protože už prý nezamyká dlouho a neříkala jsem, že by mi to vadilo. Papír uvítá. Že nemá dětem chodit do šuplíku ji nenapadlo, přišlo jí to normální.

Večer si prostě sednu, sepíšu co mě napadne, případně budu postopně dopisovat. Jenom mám obavy, abych to naopak nepřehnala. Třeba ty šuplíky jsem brala jako samozřejmost, paní to zjevně vnímá jinak. Na úklid udělám tabulku a vždycky večer před příchodem paní tam nasázím křížky.