Omicko, já Tě chápu, na Tvém místě bych postupovala stejně. Já jsem měla jako dítě náhradní babičku na hlídání (místo jeslí). Spolklo to sice třetinu rodinného rozpočtu, ale zachránilo mi to 2 roky šťastného dětství. (Opravdové babičky fungovaly jen během víkendů a o prázdninách, ale bydlely dál.)
Přeju Ti, abys nějakou milou náhradní babičku našla. Ony jsou na světě ženy v opačné situaci. Buď mají vnoučata daleko, nebo se s nimi nestýkají, nebo žádná ani nemají a touží po nich. Jedni příbuzní měli kdysi takové sousedy. Vlastní vnoučata neměli a pak se někde seznámili s rodinou bez prarodičů a vyšlo to.
A kromě toho si myslím, že dítě ke zdravému rozvoji potřebuje pravidelný kontakt s lidmi všech věkových skupin.