Znám babičky, které bych nepřála ani tomu největšímu nepříteli.
U nás je to tak, že se s mými rodiči nestýkáme, druhá babička je už 20 let mrtvá a dědeček dementní.
Jaká by byla náhradní babička?
Bezdětná? To by si asi s dítětem moc nevěděla rady.
S odrostlými vnoučaty? Jaké aktivity by mohla ve svém pokročilém věku s malými dětmi dělat?
S neplodnou dcerou, či synem? Ti by asi nad náhradními vnoučátky nejásali.
Opuštěná? Možná k tomu byl nějaký důvod.
Co s náhradní babičkou, která vám opečuje dětičky a sama pak bude ve stáří potřebovat vaši pomoc? Jste též připravené starat se o ni?
Jelikož jsem měla syna v pokročilém věku, je celkem jisté, že ani jeho děti nebudou mít žádnou babičku.
Já absencí babičky nestrádám a syn ani neví, co si pod tím pojmem představit. Neříkám, že je to tak správně, ale kde nic není, ani Tragika nebere.