Doma stačí ponožky, podle typu podlahy případně s protiskluzovou úpravou. Capáčky mohou být, ale nemám zkušenost ani nevím, jestli se venku zničí. Nízké měkké botky mi poradil zdravý rozum a zároveň neuroložka a fyzioterapeutka. Prostě zdravé je chodit bosky, a pokud to nejde (je třeba chránit chodidlo - venku), pak aby ta bota byla "skoro jako bosky" - aby co možná neomezovala nožku v pohybu a nepodpírala ji. Proč by se posilovaly svaly, které budou držet klenbu, když má dítě kotníkové boty o pevnosti přezkáčů...? Dítko, které chodit teprve začíná, většinou stále ještě i často leze po čtyřech. Tvrdá bota mu neumožní narovnat nárt a nutí je vybočovat chodidla do stran. A obecně na obcházení není bot potřeba vůbec, to až dítě chodí samo (+nemělo by se vodit za ruce, dokud samo nechodí).

A teď tě napadne - proč tedy většina botiček o vel. 20 má kotníkovou výšku a tvrdou podrážku? Proč je tak těžké nízké měkké botky sehnat? Odpověď je stejná jako na spoustu jiných otázek kolem malých dětí: zdravý rozum zaostává za zvykem a tržní ekonomikou.