Já už jsem za vodou
, mám školáky a je to s nima super. Ale když se narodil syn, po 8 letech co jsme byli sami s manželem, zvyklí na svůj klid, to byl šok
. Místo obvyklého "přijít z práce, kafíčko, popovídat si....." jsme kmitali 24 hodin denně kolem uřvanýho mimina
. Stihli jsme se akorát několikrát do týdne pohádat z únavy, u dcery už to byla docela pohoda
. Takže trochu chápu ty lidi, prostě byli unavený. Navíc ten název byl přehnanej.
Byla jsem od začátku moc ráda, že mám děti a pořád jsem, navíc je to s nima čím dál lepší
, ale prostě bylo i období, kdy jsem byla vyřízená.