Náš aspík je na mě taky fixovanej a bojí se o mě. Pořád mě kontroluje, sedí u počítače a pořád mě volá, mamííí, halóó, a já se musím ozvat, když se ptám proč mě pořád volá, tak se prý bojí, že jsem umřela
Teď jel s babi na týden na dovolenou a řval prý 50km po mamince, na školu v přírodě nebo s někým cizím ho poslat nemůžu, ale jinak krátkodobé návštěvy u babičky nebo doma s tátou je beze mě v pohodě. Snad se to nebude zhoršovat, ta starost o mě začala nedávno. Jak píše Míša, porazíme jednu "zvláštnost" a objeví se jiná... to znám dobře.
Normální školu s 26 dětma nezvládal, museli jsme ji vyměnit za méněpočetnou třídu - 11 dětí a tam je v pohodě, navíc chápavá učitelka, musí mu hodně pomáhat, ale asistenta nechce, nárok by něj měl.
Půl roku bral antidepresiva, ale jinak nám pomohla i dieta a vitamíny. Teď je bez léků. Je mu 7.