Nejlepší léčba je šokem. Zapla jsem troubu na přiměřenou teplotu a nechala malou ať si sáhne...cukla,lekla se.Teď když ji řeknu,že něco pálí,tak se tomu vyhne.Jednou chtěla moje kafe, dala jsem ji lžičku na ruku,cukla, od té doby se vyhýbá i tomu.
Co se zásuvek týče, tak jsem tam jednou jakoby dala prsty a dělala,že si hraji.Pak jsem se začala třepat,křičet auau to bolí,pak jsem jakože odpadla - výsledek? Nesahá, nezkouší. Když ji přece napadne do toho šťourat,tak ji řeknu,že dostane ránu a bude ji to bolet.
Jinak šuplíky apod.ji držely cca půl roku.
Nedávno začala koštovat všechno, co si nachystám na vaření,pečení. Už ví,jak chutná mouka,hořké kakao,kafe,...po všem si vyžadovala vypláchnout ústa (samozřejmě s řevem,ale aspoň už nemá potřebu vše koštovat).
Jinak jsem sadistická matka, která neváhá dát své dceři přes ruku,když po mě vztekle hodí misku (naštěstí umělohmotnou) nebo přes prdel, když mi o půl desáté večer řve v kuchyni papupapu (dožaduje se mražené mrkve) a přitom mlátí židlemi o zem (chudera souseda)...