Štěpánko, ono je to i o temperamentu a jakési "nervové stabilitě" daného děcka, o výchově, svět nefunguje až tak jednoduše, že nikdy neuhodím své dítě= ono nikdy neuhodí jiné dítě. Děti jsou samostatné a svébytné osobnosti a i neplácané děti mohou být agresivní, a naopak. To už pak ale není o plácání/neplácání, ale obecně o výchově, někomu stačí neplácat, ale ono to nestačí, musí se umět nastavovat hranice a dětem dávat najevo, že jejich chování je nežádoucí, ubližující atd.
Když dítě začne práskat jiné děti lopatkou po hlavě, nemusíš ho přece praštit taky. Ale ani to ignorovat, což taky občas někdo dělá. Prostě přijdu a důrazně řeknu, že jiné děti se po hlavě neplácají, že je to bolí, a pokud by to nepomohlo, lopatku seberu. Nejspíš by následoval vztek, ale to už je další kapitola, jak zvládat dětskej řev a vztek.