Arsielo, on asi přestože ví, že je to s fenkou vážné, tak si to prostě nechce připustit. Bojí se a snaží se utéct před jistotou - špatnou a ještě horší zprávou. Mám totiž stejný problém se svým otcem - má jednu fenku-seniorku, která má samozřejmě na stará kolena hodně zdravotních problémů (přestože dřív vůbec nemarodila)...když přestala chodit, dozvěděla jsem se to po pár dnech, když jsem přišla na návštěvu!!! Na veterinu s námi nikdy nejede, prý by to neunesl psychicky - a to ani když jsme nevěděli, jestli se fenka od veta vůbec ještě vrátí (teď už je vpohodě, zase chodí). Chlapi se hodně bojí problémů a v těchto situacích to poznáš... Prostě jim to nějak v hlavě přeskočí a myslí si, že se to vyřeší samo, nebo já nevím! Sama si nevím rady, co s tátou dělat:-( Přesně rozumím to, s čím jsi chtěla poradit - jak ho donutit, aby alespoň dal vědět, že se se psem něco děje...o zbytek se také můžu postarat já nebo brácha, který bydlí nedaleko a na veterinu se psem klidně dojede (já jsem neřidič a když fenka nechodí, neunesu jí). Ale když o ničem nevím, jak mám pomoct?