Já považuji za samozřejmé, že moje děti mají doma kalendář, kde jsou napsané moje směny, takže přesně ví, kdy jak jsem v práci, z toho si spočítají kdy přijdu a pokud mi přidají hodiny navíc, tak píšu domů sms, aby věděli že přijdu později. Nebo když jdu kamkoiv a je někdo doma, tak nahlas řeknu, že jdu třeba na poštu, nakoupit .... a přijdu za chvíli (podle okolností). Mladší sourozenci to dělají taky tak, řeknou třeba - jdu se psem a ozve se cvaknutí dveří. Ale dcera neřekne v poslední době ani ahoj a slyším právě jenom to cvaknutí dveří.