mám termín za dva týdny a bojím se dost. Hlavně v noci, když je manžel v práci, sleduju každý píchnutí v břiše. Na druhou stranu je mi už s tím ohromným břichem ouvej, takže samu sebe přesvědčuju, že to pak bude jen a jen lepší.
Jo, taky se bojím, jak to budu všechno po narození mimina zvládat, co chudák první dcera, jak se jí nebudu věnovat... možná to jsou i ty rozbouřený hormóny.