Možná by se hodilo připomenout, že při hodnocení růstu a vývoje je vždy široká množina normality a hranice mezi ní a poruchou nejsou nikdy ostré. Krom toho nezáleží většinou ani tak na absolutních hodnotách různých měření a nálezech z jedněch vyšetření, jako na jejich dynamice, ať již jde o růst, hmotnostní přírůstky, psychomotorický či kinesiologický vývoj,
konečně i vývoj psychosociální. A pokud se skutečně jedná o poruchu, pak - už v ohledu na to, že je vývojová - jde o to, zda je fixovaná, nebo jde jen o nějaké opoždění (což je většinou). Neboli, v příměru pro ilustraci, jestli je to dítko na správné cestě a jen pomaleji či trochu netypicky po ní kráčí, nebo jestli z cesty sešlo a je třeba snahy ho na ni navrátit.