Uf, no to musí být náročné. Já zvládala jedno plačící večerňátko jen díky tomu, že jsme na něj byli dva. Jeden večer jsem na ně byla sama a málem jsem o půlnoci volala muži, ať skočí do nočního vlaku a přijede . Být sama na dvě děti, to si nedovedu představit. Potřebovala bys pomoc - od příbuzných, od kamarádek. Jestli je máš v dosahu, neboj se říct si o ni. Jinak když máš rodinu celou doma, hodně pomáhají, ne? Zkus vydržet, po třetím měsíci už by mělo být líp .