No, zvláštního.. Psychotická příhoda to nebyla a pro někoho moc zvláštní taky ne, ale pro mě teda jo. Učila jsem se na jednu těžkou zkoušku a fakt hodně mě bolela hlava. Zkouška byla z biochemických pochodů a chemie nebyla nikdy můj koníček, na gymplu jsem ji flákala a moc jsem tomu nerozuměla. Hlava mě třeštila celej den, učila jsem se i přes noc, abych toho do hlavy narvala co nejvíc na druhej den, kdy byla zkouška. Seděla jsem nad tím, dřela jsem to do sebe a najednou mě hlava bolet přestala a cítila jsem úplný čisto (ne jako prázdno ). Prostě jako bych měla tu hlavu nekonečnou, jako bych ji vůbec necítila. Ty chemický procesy jsem si přečetla a bez námahy pochopila, bylo to jako když se něco sepne a člověk si řekne "a jo, vždyť je to naprosto jednoduchý!"
Byla to jen pitomá biochemie, ale já si připadala, jako kdybych pochopila teorii relativity a tenkrát jsem měla pocit, že jsem schopná pochopit cokoli.
Bohužel za pár dní to nějak vyprchalo a věci, který jsem předtím jasně chápala, jsem najednou zase nechápala. Nedovedu si to vysvětlit, protože mi vždycky přišlo, že jak jednou člověk něco pochopí, už tomu rozumí. Ale bohužel jsem fakt byla "geniální" jen pár hodin a poté jsem zase normálně zblbla na svou původní úroveň .