Já myslím, že Zuzana měla k pasivitě a bezradnosti samozřejmě sklony od začátku, ale kdyby v osmnácti neotěhotněla a kdyby žila v jiné době a jiném prostředí, možná by tak zle nedopadla. V současnosti je pro ženu snadné pěstovat si koníčky, rozvíjet se a neuvázat se jen u plotny a u dětí. Ale před těmi třiceti lety to byl běžný životní styl a na to, aby žena žila nějak aktivněji a nekonformněji, musela mít vyloženě povahu. A to Zuzana neměla vůbec. A v době, kdy přišla společenská změna, byla už léty stereotypního života mezi nudnou prací a domácností tak poznamenaná, že se nedokázala pohnout z místa. Její manžel se choval sobecky od začátku, ačkoliv do určité míry chápu, že s jeho náturou byl život vedle takové ženy utrpení. Oni se k sobě prostě vůbec nehodili, Zuzaně by bylo asi lépe s někým méně ambiciózním, kdo by s ní sdílel její pohodlný klidný život, pečoval s ní o děti a nevadilo mu to. A Stanislav by zase potřeboval nějakou, která by mu buď stačila v tempu a držela s ním krok, nebo alespoň byla plně samostatná a nevisela mu jako koule na noze.