Ahoj lidičky!
Taky bych se s vámi chtěla podělit o mé zkušenosti ze svadby, co tomu předcházelo a jak to dopadlo. Začala bych třeba žádostí o ruku...:o)První bylo, když požádal o ruku můj budoucí manžel mě. Samozřejmě, moc velké překvapení to pro mě nebylo, oba jsme končili školu (a co teď?), o svadbě jsme nějakou dobu už mluvili, a to nenápadné zkoušení mých prstýnků a jaký by se líbil mě...Potom přišla večeře v krásné restauraci, po ní sklenka vína a u ní ona otázka...I když jsem si myslela, že můj manžel není moc romantik, toto bylo nádherné a tak romantické. Jenom musím ještě dodat, že mě i manžela totálně překvapil personál restaurace, že (asi jsme nebyli dostatečně diskrétní) nám taky přišli pogratulovat a přidali malou pozornost restaurace. Opravdu pěkný večer a pěkné vzpomínky už hned na ten první krok našeho společného života. Potom přišel druhý krok- oznámení rodičům. Protože byla naše bydliště od sebe vzdálená asi 400 km, dověděli se o naší chystané svadbě prvně naši. Domů jsem zatelefonovala, ať mamka chystá slavnostní oběd, že přijedeme domů oba. Samozřejmě, slavnostní oběd nenechal mamku klidnou, tak vyzvídala a vyzvídala, až to musela na 100% tušit (já jí to ale neřekla!!). A když jsme přijeli (asi den před obědem) a manžel s kytkou a tvářil se jako by nic, tak to bylo jasné všem. Před obědem jsme slavnostně rodičům oznámili, že jsme se zasnoubili a manžel o mě požádal (já jsem rodičům řekla, že jsme se zasnoubili a manžel poté požádal-tak to bylo přesně). Pak přišlo oznámení rodičům manžela- tam to nedopadlo tak pěkně, manželova mamka to z nás "vytáhla, hned, jak jsme přijeli :o) A tak se začala chystat svadba..Termín jsme měli za 3 měsíce a já měla volno (do práce jsem nastoupila až po svadbě). Svadbu jsem tedy chystala celou já. Manžel již chodil do práce a viděli se možná ta o víkendech, když přijel (vzdálenost byla oněch 400 km). Musím teda říct, že jsem ji chystala s mamkou. První problém: vybrat šaty. I když to bylo tak dlouho do předu, šaty, které jsem si vybrala (nádherné!!) byly už na náš termín zamluvené :o( A já od té chvíle nechtěla jiné. Objezdili jsme s mamkou půjčovny snad v celém okrese, ale takové už nikde nebyly... Ale nakonec jsem si vybrala. Sice jiné, ale také velice pěkné a podle mého vkusu. Prstýnky, kytice, restauraci, hudbu jsem sehnala zcela bez problémů (vždy samozřejmě po dohodě s manželem, telefony se prodražily značně..). Zbývalo domluvit výslužky, cukroví a dorty, což nakonec taky nebyl problém. Jedna známá od další známé..peče na svadby..a bylo to jasné. I to bylo zařízené. Jo, málem bych zapoměla. Jako jednu z prvních věcí, co jsme zařizovali, bylo oznámení. A to jsme rozesílali tak 14 dní před svadbou. (všichni pozvaní ke stolu však už byli dávno pozvaní ústně). No a potom přišel na řadu kadeřník a kosmetička. Opravdu doporučuji, všechno tak 14 dní předem znovu potvrdit, abyste měli jistotu, že na vás nezapomněli, provést další zkoušku šatů (zvlášť pokud se šaty upravovaly, nebo jsi hubla, ale doporučuji i jinak). Já z toho neměla nic:ani jsem nehubla, šaty mi padly hned na poprvé, a když jsem šla na zkoušku, tak jsem zjistila, že to není tak ono. A v klidu (bylo ještě 14 dní čas) se dalo vše do pořádku. Ale doporučuji i zkoušku restaurace (co když se zrušila :o) a pod. Tak získáte jistotu, že všechno klape a je, jak má být. A pokud není, můžete to ještě doopravit.
Tak protože jsem toho napsala už horu, tak si dám přestávku a příště vám napíšu, jak probíhal samotný náš velký den.
Mějte se pěkně a držím palce, ať to všechno vyjde!!
Alena