Už dlouho dávám k dobru příhodu, co se mi stala s mojí tenkrát cca 4 letou ségrou v tramvaji (mně bylo 17).
Jely jsme okolo cirkusu, malá se nadšeně ptala, jestli tam pujdeme. Seděla naproti mně přes "uličku", tak jsem jí docela hlasitě začala vysvětlovat, že já tam s ní rozhodně nepujdu, že tam trápěj zvířata. Dostala docela dlouho přednášku o tom, jak je nepřirozený, aby medvěd jezdil na kole atd.
Po chvíli přemejšlení hodila smutnej výraz, já jsem byla asi půl minuty spokojená, jak se mi jí to povedlo vysvětlit a Bára po chvíli zařvala: ,,No a co, ale mně to nevadí!"