hm, to mi něco připomíná :-(

problém číslo 1:
mám macechu, táta se s ní seznámil, když sem byla už dospělá, nikdy jsme spolu nebydlely, nemáme spolu v podstatě žádný vztah, proto jí před dětmi tituluju křestním jménem, ovšem byl vznesen dotaz, proč jí neříkám babička - ale ona se tak nikdy ani náznakem nechovala, obávám se, že se jí to dost dotklo

problém číslo 2:
nastoupila jsem do práce a školku mám až od září - dětem jsou 3 a 5 let. Se starší si můj táta opravdu nerozumí, ale s mladším je to o moc lepší, navíc obě 2 nezvládá, což chápu, není už nejmladší. Proto jsem se ptala, zda by mohl teď v létě pohlídat (mimo prázdniny hlídal jen občas, tak 1x za 14 dní, ale nikoliv pravidelně). Nakonec, po dlouhé úvaze řekl, že by si mladšího vzal na 5 dní na chaloupku, kam jsme jezdili jako děti (dost drsné podmínky), já, po dlouhé úvaze souhlasila. Přeci jen, do té doby byl jen na 3 dny se starší u tchýně. Vrtá mi ovšem dodnes hlavou, proč nemohl jet na chatu k mé maceše, kterou společně vybudovali, mohla by mu i pomoci a navíc jsou tam mnohem lepší podmínky (plot, tekoucí voda apod).

problém číslo 3:
volala mi macecha, že nemám rozum, že táta je starej a že to nezvládne, a že jsem to měla odmítnout (opět, o její pomoci nepadlo ani slovo). Já to teda uzavřela s tím, že otec i já jsme do velmi pečlivě zvažovali a že to zkusíme.

problém číslo 3: dítko onemocnělo a trčelo doma, děda hlídal asi 2 dny v týdnu dopoledne, pak už neměl čas :-( šlo o týden, kdy měl původně hlídat.

Takže občas je to s těmi hlídači dost na palici, ale jsem ráda, že si můj táta buduje vztah alespoň s jedním, druhé o to ani už nestojí a tak to nevnáší mezi sourozence kyselé pocity