Já začala studovat denní studium ve dvou letech starší dcery. Po roce jsem nastoupila na plný úvazek. Jednou týdně k nám jezdila hlídat moje mamka. Jinak se to nějak zvládalo (jedou týdně chodil manžel pro malou do školky). Ve čtvrťáku se mi narodil syn a státnice jsem dělala, když mu byl rok a půl (to byl záhul, ale dalo se to). Je to stresík, ale možná byl prospěšný . Jdi do toho. Skončit přece můžeš vždycky . Člověk taky přijde na jiné myšlenky a s dítětem se studuje tak nějak lehčeji